Co je daňová evidence
Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o
- příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
- majetku a závazcích.
Definice daňové evidence - bývalé jednoduché účetnictví
Daňová evidence slouží ke stanovení základu daně z příjmu. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích a dále pak údaje o majetku a závazcích. Daňová evidence je v podstatě velmi zjednodušenou a zredukovanou formou účetnictví. O účetnictví v pravém slova smyslu se ale nejedná.
Termín „daňová evidence“ je dle novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, novým označením pro bývalé jednoduché účetnictví. Daňovou evidenci příjmů a výdajů upravuje § 7b zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu.
Pro koho je daňová evidence určena
Daňová evidence je určena pro všechny podnikající fyzické osoby, které nepovedou podvojné účetnictví a své výdaje nebudou prokazovat "paušálně" (procentem z příjmů).
Daňovou evidenci nepovedou v žádném případě ty osoby, které jsou takzvanou účetní jednotkou (osobou vedoucí podvojné účetnictví). To se týká následujících osob:
- právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
- fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsáni v obchodním rejstříku
- fyzické osoby, jejichž obrat přesáhl v předchozím kalendářním roce částku 15 mil. Kč
- fyzické osoby, které vedou podvojné účetnictví dobrovolně
Daňovou evidenci tedy mohou bez problémů vést všichni drobní podnikatelé (fyzické osoby) nezapsaní v obchodním rejstříku, s ročním obratem pod 15 mil. korun.
Jak má daňová evidence vypadat
Žádný paragraf zákona o daních z příjmu nehovoří o tom, jak přesně má daňová evidence vypadat. § 7b zákona č. 586/1992 Sb. (zákona o daních z příjmu) dává potencionálnímu poplatníkovi pouze základní informace o tom, co daňová evidence příjmů a výdajů zjišťuje, jakým způsobem je oceněn majetek a závazky, a dále je zde zmínka o povinnosti provádět inventarizaci a archivaci. Toť vše.
Prakticky tedy záleží na vás, jakou formu daňové evidenci dáte. V zákoně nejsou předepsány knihy majetku, závazků, peněžní deník, pokladní kniha ani karty majetku. Můžete tedy použít například účetní program Účto, nebo celou daňovou evidenci vést bez problémů třeba v Excelu.
Na základě vaší daňové evidence však budete finančnímu úřadu dokazovat, že jste v daňovém přiznání uvedli vaše daňové příjmy a výdaje ve skutečné výši. Dále je třeba mít na paměti, že vaše daňová evidence musí splňovat nezbytné podmínky (náležitosti) dané zákonem o dani z příjmu:
- informace o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
- informace o majetku a závazcích.
Evidence o příjmech a výdajích (peněžní evidence) musí být přitom od evidence majetku a závazků oddělena. Příjmy daňové je třeba oddělovat od příjmů nedaňových a výdaje na zajištění a udržení příjmů ("daňové výdaje") je třeba oddělovat od výdajů neovlivňujících základ daně ("výdaje nedaňové").
Hlavním cílem daňové evidence je tedy zjištění základu daně (pro vyplnění daňového přiznání a odvedení daní finančnímu úřadu). Přehledně vedená daňová evidence má zároveň poskytnout podnikateli přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů (pohledávky a závazky).
Evidence příjmů a výdajů
Způsob vedení evidence příjmů a výdajů je omezen pouze jedním požadavkem. Evidence musí být členěna tak, aby z ní mohl podnikatel (popř. kontrola z finančního úřadu) vypočítat základ daně z příjmu.
Evidenci si může každý podle vlastní potřeby dále rozšířit. Zvlášť lze sledovat příjmy a výdaje na běžném účtu a od ostatních položek lze například oddělit peněžní tok v pokladně atd.
Plátci DPH musí navíc vyhovět zákonu o dani z přidané hodnoty - do evidence si musí přidat sloupce uskutečněných a přijatých plnění podle tohoto zákona (5% DPH, 19% DPH, osvobozeno od DPH).
Značení nebo číslování jednotlivých dokladů je na libovůli každého jedince. Doporučuje se však, aby si každý podnikatel zvolil takový systém, ve kterém by se dokázal bez větších obtíží kdykoliv zorientovat. Ke každé položce zanesené v daňové evidenci by měl být tento podnikatel zároveň schopen dohledat potřebný doklad.
K daňové evidenci příjmů a výdajů je třeba dodat ještě 3 praktické rady:
1. Neplátci DPH zanášejí příjmy a výdaje do jednotlivých řádků tehdy, kdy dojde k jejich "naplnění". Pokud tedy například provedete službu či práci a vydáte na ní fakturu, do daňové evidence zanesete příjem (datum příjmu) z této práce až tehdy, co vám bude faktura proplacena (peníze dorazí na běžný účet).
2. Příjmy i výdaje lze do evidence zanášet klidně i hromadně a přeházeně. V podstatě je jedno, jestli příjmy z června zanesete do evidence v srpnu nebo září. Příjem z června ale musí vždy nést skutečné červnové datum (i když byl do evidence přidán v září). Koncem kalendářního roku musí být v každém případě daňová evidence kompletní a jednotlivé položky evidence příjmů a výdajů musí souhlasit (číselně i datem plnění) s jednotlivými doklady (výpis z běžného účtu, paragon...).
3. Poměrně častým a nepříjemným jevem je "blednutí" dokladů. Některé "rizikové" doklady (které rychle blednou) se proto doporučuje předem okopírovat a založit je spolu s originály. Vyvarujete se tak situace, kdy budete chtít finančnímu úřadu ukázat rok staré doklady potvrzující nákup kancelářských potřeb (apod.) a místo těchto dokladů naleznete prázdné bílé "papírky", které vám finanční úřad k potvrzení "daňových výdajů" neuzná.
Evidence majetku a závazků
Protože zákon o daních z příjmu opět neobsahuje přesný popis a formu evidence majetku a závazků, je zcela na podnikateli, jak bude zmíněná evidence vypadat. Pouze pro obsahové vymezení složek majetku se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví.
1. Evidence závazků
Závazkem se rozumí jakákoli peněžní či nepeněžní částka, kterou podnikatel "dluží" jinému subjektu. Jakmile tedy nakoupíte od firmy AHOJ s.r.o. zboží potřebné k účelům vašeho podnikání a na toto zboží vám bude vystavena faktura se splatností do 14 dnů, do vaší evidence závazků (v Excelu, ve speciálním softwaru, atd.) zanesete položku "AHOJ s.r.o." (dodavatel) s příslušnou finanční částkou, číslem faktury, datem nákupu a datem splatnosti.
V den, kdy fakturu splatíte, se ve vaší evidenci závazků objeví toto datum v kolonce "datum úhrady" a v evidenci příjmů a výdajů se objeví záznam o tomto daňovém výdaji.
2. Evidence pohledávek
Pohledávka znamená v podstatě jakýkoliv dluh, který vám dluží jiný subjekt. Pokud provedete určitou práci objednanou firmou FIRMA a.s. a posléze této firmě vystavíte fakturu se splatností do 14 dnů, stane se FIRMA a.s. novou položkou v evidenci vašich pohledávek. Opět (jako u evidence závazků) bude tato položka doprovázená číslem faktury, datem provedení služby, popisem služby, datem splatnosti faktury a datem úhrady. Datum úhrady se v evidenci pohledávek objeví až tehdy, co vám bude pohledávka proplacena. Pak následuje rutinní zápis tohoto "daňového příjmu" do evidence příjmů a výdajů.
Při platbách celých částek v hotovosti žádné pohledávky a závazky nevznikají.
3. Evidence majetku
Majetek pro potřeby podnikání se rozlišuje na dlouhodobý majetek a drobný majetek.
Do kategorie "drobný majetek" se řadí hmotný majetek, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok, a jehož cena nepřevyšuje hodnotu 40 000 Kč (rok 2005). Evidence drobného majetku není povinná, je však doporučená pro potřeby podnikatele. Evidenční karta tohoto majetku by měla obsahovat následující údaje: název majetku, číslo, datum zařazení, datum vyřazení a pořizovací cenu. V evidenci příjmů a výdajů se o pořízení drobného majetku (počítač, tiskárna) účtuje jako o výdaji daňovém (v jedné položce v plné výši).
"Dlouhodobý majetek" se dělí na majetek hmotný (jehož cena je vyšší než 40 000 Kč - stroje, budovy...) a nehmotný (se vstupní cenou vyšší než 60 000 Kč - software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje...). Dlouhodobý majetek je v podstatě takový majetek, který není "spotřebován" jednorázově, ale spotřebo- vává (opotřebovává) se postupně. Do daňových výdajů se tedy cena takového majetku nepřevádí jednorázově při pořízení, ale postupně formou "odpisů".
Dlouhodobého majetku se týká tzv. "oceňování" a "odpisy", které musí být v souladu s § 26 až § 34 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Osobám disponujícím dlouhodobým majetkem proto doporu- čujeme tyto paragrafy podrobně prozkoumat.
Jen dodáme, že odpisy existují z toho důvodu, aby se v jednom roce (v jedné položce) daňové evidence neobjevil daňový výdaj 500 000 Kč (stavba dílny) a v dalším roce by tento výdaj již neexistoval. Nemovitosti potřebné pro podnikání se proto odpisují i několik desítek let a v každém roce se tak v daňové evidenci objeví (jako daňový náklad) jen jejich malá část.
Evidenční karta dlouhodobého majetku se podobá evidenční kartě majetku drobného, s tím rozdílem, že obsahuje navíc údaje o odpisové skupině, způsobu odpisování, odpisové sazbě, rocích odpisů, výši odpisů a zůstatkové ceně.
Inventarizace
Inventarizace je činnost, při níž podnikatel zjišťuje skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků a ověřuje, zda zjištěný stav odpovídá stavu zachyceném v daňové evidenci.
Každá osoba, která vede daňovou evidenci, je povinna provádět inventarizaci minimálně jednou ročně (k 31.12.20xx).
Archivace
Daňová evidence stanovuje povinnost provádět archivaci dokladů. Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci (včetně dokladů) po všechna zdaňovací období, po která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. V případě daňové ztráty je třeba daňovou evidenci (a věci s ní související) uchovávat i déle než 10 let.
Opět se tedy vyplatí zmínit o velmi častém a nepříjemném jevu "blednutí" dokladů. Je proto třeba dělat kopie některých (rychle blednoucích) dokladů. Finanční úřad totiž o bíle papírky bez písmen a čísel nemá zájem. To samé platí i o neoznačených dokladech naházených na jedné hromadě bez ladu a skladu, ve kterých se po dvou letech ani sami nevyznáte.